Studny lze rozdělit do několika skupin podle účelu využití nebo technického provedení.
Rozdělení studní dle účelu
Podle účelu využití jsou to:
- Veřejná studna = studna veřejně přístupná (kdysi též „obecní studna“) pro zásobování obyvatelstva vodou, je zřizována a spravována obvykle místním úřadem. Za veřejné lze považovat i studny, které sice nejsou volně přístupné, ale slouží k zásobování jednotlivých veřejných objektů (např. škol, úřadů a zdravotnických zařízení); tyto studny se dříve označovaly jako „neveřejné“.
- Domovní studna = neveřejná studna sloužící pro zásobování vodou jedné, výjimečně několika domácností; je spravována vlastníkem nebo uživatelem studny. Zvláštním druhem těchto studní jsou soukromé studny používané ke komerčním činnostem, pro jejichž výkon musí být používána pitná voda (např. různé restaurační a ubytovací zařízení nebo některé služby) – požadavky na kvalitu vody a její kontrolu jsou u těchto komerčně využívaných studní stejné jako u veřejných studní.
Rozdělení studní dle technického provedení
Podle technického provedení rozlišujeme:
- Studna šachtová kopaná = hloubená studna, která je vyztužena pláštěm ze skruží nebo zdiva. Minimální předepsaný vnitřní průměr je u studní domovních 0,8 m, u studní veřejných 1 m.
- Studna vrtaná = studna hloubená rotačním nebo nárazovým způsobem pomocí speciálního vrtného zařízení, zpravidla vyztužená zárubnicemi (odtud též název trubní studna). Buduje se o minimálním průměru 100 až 130 mm; tyto profily jsou sice levnější, ale v našich podmínkách většinou nedostatečné! Nejčastějším a obvykle optimálním profilem je 169 až 225 mm. Vzácnější jsou průměry 300 mm a větší. Existují i jiné typy studní a jímacích objektů, ale ty nejsou prakticky použitelné pro individuální zásobování vodou.
Kterému typu studny dát přednost? I když se z důvodu nižší pracnosti (a tím obvykle i nižší ceny) dnes převážně budují studny vrtané, nelze obecně říci, který typ je lepší. Volba typu jímacího objektu závisí na hloubce hladiny vody pod úrovní terénu – pokud je hladina mělce pod terénem, bývá výhodnější studna šachtová, pokud je hladina ve větší hloubce, bývá výhodnější studna vrtaná. Druhým faktorem, který ovlivňuje nejvhodnější způsob jímání, je mocnost zvodnělé vrstvy.
Pokud je mocnost zvodnělé vrstvy malá, jsou výhodné jímací zářezy, pokud je mocnost velká, je vhodnější volit vertikální jímací objekty. Důležitá je i propustnost zvodnělé vrstvy. Pokud je propustnost vysoká (písky, štěrky, pískovce apod.), je vhodné k jímání použít širokoprofilové studny šachtové. Doporučuje se konzultovat tuto otázku s hydrogeologem nezávislým na firmě, která má studnu budovat.
Zdroj: použity materiály Státního zdravotního ústavu
Autor: MUDr. František Kožíšek, CSc.