Tento článek je třetí částí seriálu o kvalitě vody z vodovodní sítě. Pokud jste úvodní část ještě nečetli, doporučujeme vrátit se nejdříve na první část celého seriálu. Případně se můžete podívat rovnou na druhý díl.
Jaká je kvalita vaší pitné vody, můžete spolehlivě zjistit pouze při odborně provedeném odběru vzorků a kvalitní analýze.
Pokud máte oprávněné podezření, že dochází k překročení limitních hodnot – například olova z olověných trubek – nebo že jsou přítomny zbytečné nebo nežádoucí produkty koroze či nečistoty z vašich instalací, měli byste o tom informovat místní zdravotní úřad (v ČR krajskou hygienickou stanici). Pomoci vám může například akreditovaná laboratoř, která vaše podezření odborně prověří.
O tom, zda je dodržena limitní hodnota Nařízení o pitné vodě 2001 pro měď (2 mg/l) nebo pro olovo (0,025 mg/l; od 1.12.2013 0,010 mg/l), rozhoduje průměrná týdenní koncentrace těchto prvků ve vodě při odebírání běžného spotřebitelského množství pitné vody.
U nás se pro kontrolu dodržení limitní hodnoty olova, mědi nebo niklu používá metoda náhodného vzorkování během pracovního dne, která spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z kohoutku (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo odběru vzorků vody na stanovení jiných ukazatelů) odebraných během normální pracovní doby vzorkaře (obvykle 8.00 – 16.00 hod).
Zjistí-li se při tomto odběru překročení limitní hodnoty a je-li nepřímo prokázáno, že se jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, zajistí vlastník objektu účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace látky požité spotřebiteli během jednoho týdne.
Pokud jde o mikrobiologii pitné vody, důležité je zkontrolovat, zda se v těch částech instalací, které vedou teplou vodu, nemohou pomnožovat legionely. Legionely jsou bakterie, které se v malém množství vyskytují všude v životním prostředí. V teplé vodě se však při teplotách méně než 60 °C mohou rychle pomnožovat. Pro starší, imunitně oslabené osoby a kuřáky je bakterie Legionella pneumophila velmi nebezpečná a může způsobit těžký zápal plic
Podrobný postup, jak zabránit pomnožování mikroorganismů Legionella pneumophila v těch částech instalací, které vedou teplou vodu, najdete ve shrnutí hlavních zásad opatření k potlačení výskytu legionel v teplé vodě (shrnutí je uvedeno na konci tohoto článku).
Více také o prevenci najdete v našem článku na blogu: Bakterie legionella – kompletní informace o tomto neviditelném zabijákovi.
Při podezření na přítomnost jiných mikroorganismů je třeba vodu vyšetřit a zjistit i další mikrobiologické parametry. Organické materiály jako např. plasty či pryže (a jejich příslušné přídavné látky) mohou někdy zhoršovat pach vody. Na rozdíl od chemických ukazatelů se subjektivně rozdílně vnímaný ukazatel pach obtížněji kvantifikuje a hodnotí.
Další materiály
Z literatury v češtině lze uvést především řadu technických norem ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě (části 1 až 5) a ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody (podrobné rozpracování normy EN 806 na podmínky ČR), dále ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem a články v časopise Vytápění, větrání, instalace a na portále www.tzb-info.cz. Z anglické literatury upozorňujeme především na klíčovou monografii Světové zdravotnické o
Otázky týkající se zdravotního hodnocení vaší pitné vody vám zodpoví místně příslušný zdravotní úřad (krajská hygienická stanice), technické otázky pak firmy provádějící instalace, resp. vodárenská společnost.
Seznam krajských hygienických stanic naleznete níže:
- Hygienická stanice hlavního města Prahy
- Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
- Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
- Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech
- Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě
- Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové
- Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci
- Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
- Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sidlem v Olomouci
- Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích
- Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni
- Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze
- Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
- Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Seznam zdravotních ústavů naleznete níže:
- Zdravotní ústav se sídlem v Brně
- Zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích
- Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové
- Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě
- Zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech
- Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně
- Zdravotní ústav se sídlem v Liberci
- Zdravotní ústav se sídlem v Olomouci
- Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
- Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích
- Zdravotní ústav se sídlem v Plzni
- Zdravotní ústav se sídlem v Praze
- Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem
- Zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně
Tabulka 1: Opatření, která by měl provést uživatel na vnitřním vodovodu, pokud bude kratší nebo delší dobu nepřítomen
Cílem těchto opatření je snížení negativních změn kvality vody v důsledku stagnace vody vlivem materiálů, z nichž jsou zhotoveny instalace na pitnou vodu.
Doba trvání nepřítomnosti | Opatření před nepřítomností | Opatření po návratu |
Čtyři a více hodin až dva dny | Žádná . | Nechat odtéct stagnující vodu. |
Několik dní | Byty: uzavřít uzávěr vody na daném podlaží | Otevřít uzávěr, vodu nechat 5 minut odtékat |
Rodinné domy: uzavřít armaturu za vodoměrem. | Otevřít uzávěr vody, vodu nechat 5 minut odtékat (*). | |
Několik týdnů | V méně používaných částech vnitřního vodovodu, jako jsou například kohoutky v pokojích pro hosty, garáži nebo sklepních prostorách, pravidelně vyměňovat vodu, minimálně jedenkrát za měsíc. | |
Více než 4 týdny | Byty: uzavřít uzávěr vody na daném podlaží. | Otevřít uzávěr vody na podlaží, propláchnout rozvody pitné vody (*). |
Rodinné domy: uzavřít armaturu za vodoměrem. | Otevřít uzávěr, propláchnout rozvody pitné vody (*). | |
Více než 6 měsíců | Uzavřít hlavní uzavírací ventil, vyprázdnit potrubí (ochrana před mrazem), uzavřít přívodní potrubí. Podle ČSN 75 5409 provádí uzavření přípojky v místě připojení na vodovodní síť výhradně provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. | Otevřít uzavírací ventil, propláchnout rozvody pitné vody (*). |
Více než 1 rok | Nechat odpojit přípojku vody odborným pracovníkem. Podle ČSN 75 5409 se má provádět oddělení vodovodní přípojky od vodovodní sítě jen v případech, kdy je to technicky možné bez pracovně a ekonomicky náročného zásahu. | Podat zprávu vodárenské společnosti, opětné připojení. |
(*) Dokud z kohoutku opět neteče čerstvá voda, což poznáte tak, že je o něco chladnější než původní stagnující voda.
Tabulka 2: Výběr rozsahu kontroly a údržby vnitřního vodovodu a připojených zařízení (z hygienického hlediska)
Viz též ČSN EN 806-5 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 5: Provoz a údržba; nebo ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody, zejména část 10 (Provoz a údržba).
Část zařízení, přístroj | Kontrola | Údržba | ||
Interval (v měsících) | Kdo provádí? | Interval (v měsících) | Kdo provádí? | |
Volný výtok, přerušovač průtoku | 12 | P + I | ||
Zařízení na ochranu proti zpětnému toku, způsob montáže 2 a 3 podle DIN 1988-4 | 6 | P + I | ||
Zařízení na ochranu proti zpětnému toku, způsob montáže 1 | 12 | P + I | ||
Pojistný ventil | P + I | 12 | l | |
Filtr se zpětným proplachem | 2 | P + I | 2 | P + I |
Filtr bez zpětného proplachu | 2 | P + I | 6 | P + I |
Dávkovač chemikálií | 6 | P + I | 12 | l |
Zařízení ke změkčování vody, individuální | 2 | P + I | 12 | |
Zařízení ke změkčování vody, skupinové | 2 | P + I | 6 | |
Ohřívače pitné vody | 12 | l | l | |
Hasicí přístroj a protipožární zařízení | 1 | P + I | ||
6 | P + I |
P = provozovatel
I = instalační firma, vodárenská společnost nebo výrobce
+ = a /nebo
Tabulka 3: Přehled preventivních opatření
Tabulka preventivních opatření, kterými lze zabránit vzniku potenciálně zdravotně škodlivých vysokých koncentrací niklu, olova a mědi ve vodě stagnující v instalacích. Odshora dolů: přijatelná narůstající doba stagnace (viz 3. sloupec).
K jakým účelům se daný materi- ál používá? | Po jaké době stag- nace vody je zapotřebí provádět opatření? | Jaká preventivní opatření je třeba provést? | Jakého okruhu postižených osob se daná opatře- ní týkají? | Jak je možné danou situaci řešit? | |
Olovo | Potrubí vnitřního vodovodu a vodovodní přípojky (zčásti se s nimi ještě lze setkat u starších budov) | Bez ohledu na dobu stagnace vody | Nepouží- vat vodu k přípravě potravy, případně stravy pro kojence | Kojenců, malých dětí do věku šesti let a těhotných žen | Používat balenou kojeneckou vodu |
Nikl | Pochro- mované armatury | Více než 30 minut | Vyhnout se kontaktu vody s ústy a kůží (nemýt si v této vodě ruce, nesprchovat se v ní) | Osob, které jsou alergic- ké na nikl | Nechat od- téci až 1/4 litru vody |
Měď | Nové instalace na pitnou vodu nebo instalace zabudované v rozporu s normou | Více než 30 minut | Nepřipravovat z této vody pravidelně kojeneckou stravu kojeneckou stravu | Kojenců do věku jednoho roku | Vodu odpustit, až vytéká z potrubí poněkud chladnější voda |
Instalace zabudované v souladu s normou | Více než 4 hodiny |
Olovo a pitná voda
V čem je problém? Pitná voda ve starších domech s olověným vodovodním potrubím může vykazovat zvýšený obsah olova a ohrožovat tak vaše zdraví.
Platí to zejména v případě, že voda delší dobu stagnovala v potrubí (např. přes noc). Neodtočenou vodu, která delší dobu stála v potrubí, by lidé neměli používat k mytí ani požívání i bez ohledu na obsah olova. Zdravotně relevantní je přitom plíživé zatížení organismu pravidelným požíváním malých množství olova, jehož si lidé ani nepovšimnou.
Ovlivňuje krvetvorbu a vývoj inteligence u ještě nenarozených dětí, u kojenců a malých dětí. Zvláště citlivě na olovo reaguje vyvíjející se dětská nervová soustava. U dospělých jedinců se olovo vylučuje nebo ukládá v kostech. Ve fázích intenzivnější látkové výměny, např. v těhotenství, se ale může opět uvolňovat do krve. Tato skutečnost vysvětluje, proč je třeba kromě kojenců a malých dětí chránit před expozicí olovu zvláště mladé a těhotné ženy.
Jak můžete zjistit, zda jsou ve vašem domě ještě olověná potrubí?
Je několik možností:
- zeptat se majitele nemovitosti,
- zkontrolovat viditelné části potrubí, např. ve sklepě před a za vodoměrem (olověná potrubí jsou ve srovnání s měděnými či ocelovými trubkami měkčí; je možné je pomocí nože snadno poškrábat nebo odškrábnout a mají stříbřitě šedou barvu),
- vzít si na pomoc odbornou firmu zabývající se sanitárními zařízeními a topením,
- můžete si nechat změřit obsah olova ve vodě (před odebráním vzorku by voda měla zhruba čtyři hodiny stagnovat v potrubí).
Co je třeba učinit?
Pokud zjistíte, že vaše pitná voda obsahuje větší množství olova, než je zákonem povoleno, je nutné nalézt příčinu.
Je třeba objasnit, zda tyto zvýšené hodnoty byly způsobeny vodovodní přípojkou (přívod vody z vodovodního potrubí až k domovnímu vodoměru) nebo pocházejí z domovních instalací.
V prvém případě nese společnou odpovědnost dodavatel vody a majitel připojené nemovitosti. V případě, že příčinou je vnitřní vodovod, je zodpovědnost na majiteli nemovitosti. Nejbezpečnějším způsobem, jak hodnotu olova v pitné vodě spolehlivě snížit, je výměna stávajících olověných trubek.
Existují i jiná technická řešení (např. dávkování fosforečnanů do vody), ale žádné z nich není z hygienického hlediska tak vhodné jako výměna potrubí. Vy sami můžete obsah olova ve vaší pitné vodě snížit tím, že před každým použitím necháte vodu zkohoutku odtéct, a to do chvíle, než je chladná a čerstvá. Odtočením vody je sice možné obsah olova v pitné vodě snížit, ochranu nenarozených dětí, kojenců a malých dětí tím ale zaručit nelze.
Proto byste pro přípravu stravy pro dané ohrožené skupiny neměli nikdy používat vodu, která protékala olověnými trubkami. Použijte místo toho vodu balenou. Odtočenou vodu můžete použít pro jiné účely (praní, mytí, zalévání).
Prevence nadměrného výskytu bakterií rodu Legionella v teplé a pitné vodě
Doporučení pro prevenci zvyšování koncentrace bakterií rodu Legionella ve vnitřních vodovodech pro rozvod vody určené k lidské spotřebě:
- Teplota vody v potrubí nemá být v rozmezí 25 až 55 °C, která je optimální pro růst bakterií rodu Legionella.
- U vnitřního vodovodu teplé vody bez cirkulace by v kterémkoli místě vodovodu měla voda při běžném způsobu používání dosáhnout teploty nejméně 55 °C.
- U vnitřního vodovodu teplé vodys cirkulací byteplota vodyvkaždém cirkulačním okruhu měla být nejméně 55 °C. Do 30 sekund po otevření kterékoli výtokové armatury by teplota vytékající vody neměla být nižší než 60 °C.
- Je potřeba bránit stagnaci vody v potrubí či omezovat dobu jejího trvání. K tomu slouží především správné navržení a provedení vnitřního vodovodu (teplé i studené vody).
- Jako prevence dlouhodobé stagnace vody má býtzkaždé částivnitřního vodovodu voda rovnoměrně odebírána nebo nejméně jednou za týden má být každá část vnitřního vodovodu propláchnuta.
- Odbočky k uzávěrům nepoužívaných potrubí by měly být pokud možno co nejkratší, jejich délka by neměla být větší než dvojnásobek vnitřního průměru trubky. Nepoužívaná zaslepená potrubí by měla být odstraněna nebo od používaného potrubí odpojena, a upravena jako odbočky k uzávěrům nepoužívaného potrubí.
- Ohřívače a zásobníky na teplou vodu je nutné pravidelně odkalovat, stejně tak níže položené části potrubí, kde může docházet k akumulaci sedimentu.
- Přežívání a rozvoj bakterií rodu Legionella podporuje existence biofilmů na vnitřním povrchu potrubí a zásobníků. Proto je vhodné používat kvalitní materiály, které nepodporují růst bakterií a omezují tvorbu biofilmu.
- Teplota studené vody ve vodovodech (v budovách) má být udržována na nízké úrovni, každopádně nemá být vyšší než 25 °C. Proto se nesmí potrubí studené pitné vody vést v blízkosti tepelných zdrojů. Vzdálenost potrubí studené pitné vody vedeného souběžně s potrubím teplé vody nebo potrubím ústředního vytápění má být ve stěnách nejméně 125 mm a v podlahách nebo betonových stěnách nejméně 200 mm. Při vedení potrubí v podhledech musí být potrubí teplé vody nebo ústředního vytápění vedeno nad potrubím studené pitné vody, od kterého musí být dostatečně vzdáleno. Pokud je vedení potrubí teplé vody, studené pitné vody a ústředního vytápění umístěno v instalačních šachtách, má být potrubí studené pitné vody vedeno v oddělené, „chladné“ šachtě.
- Vnitřní vodovod teplé vody má být navržen a proveden tak, aby bylo možné provést termickou dezinfekci vodou o teplotě 70 °C, která musí být dosažena v kterémkoli místě vodovodu.