Domněnka, že si každý může na svém pozemku bez povolení vybudovat studnu a vodu z ní libovolně používat, je mylná.

Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušného pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Studna je navíc stavba a vztahují se na ni tedy příslušná ustanovení stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb. ve znění zákona č. 83/1998 Sb.), musí být tedy mj. povolena speciálním stavebním úřadem (vodoprávním úřadem).

Studna je však podle vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění) zároveň vodním dílem, k jehož provedení (ale i změně nebo zrušení!) je také potřeba povolení vodoprávního úřadu, zejména povolení k odběru vody („nakládání s vodami“).

Obě povolení jsou však vydávána v jednom rozhodnutí vodoprávními úřady, které vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu: domovní studny povolují pověřené obecní úřady, veřejné a komerční studny obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Všechny šachtové studny a vrtané studny hlubší než 30 m jsou dále podle horního zákona považovány za báňská díla, ke kterým je potřeba souhlas Obvodního báňského úřadu. Dokumentace o hloubení studní hlubších než 30 m musí být předány do Geofondu Praha k archivaci.

Pro vydání povolení je nutno předložit snímek katastrální mapy, plánek umístění studny s vyznačením okolních studní a možných zdrojů znečištění, souhlas sousedů, projekt studny (musí dodat firma, která bude studnu budovat) a od 1. 1. 2002 také vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (§ 9 odst. 1 vodního zákona, resp. zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích).

Při povolování domovní studny v jednoduchých geologických (hydrogeologických) poměrech může podle uvážení vodoprávního úřadu nahradit vyjádření (posouzení) osoby s odbornou způsobilostí odkaz na povinnost dodržení příslušných parametrů podle ČSN 755115 „Studny individuálního zásobování vodou“, která stanoví i minimální vzdálenosti studní od zdrojů možného znečištění.

Z okruhu jednoduchých a drobných staveb, jak je definuje stavební zákon, jsou vyloučena veškerá vodní díla (tedy i studny) – což znamená, že studnu nelze stavětna ohlášení a nelze ji již budovat ani svépomocí, ani pod odborným dohledem (dříve byla povolena stavba studní svépomocí do hloubky 3 m, do r. 1998 dokonce až do 6m).

Stavba studny – mohou vykonávat jen specializované studny

Stavbu studní, ať už kopaných či vrtaných, mohou vykonávat jen osoby (firmy) mající k tomu nejen živnostenské povolení, ale i oprávnění od báňského úřadu (ověřit si).

V povolení k nakládání s vodami, které se vydává na časově omezenou dobu, stanoví vodoprávní úřad účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Za veškerý odběr podzemní vody se musí od 1. 1. 2002 platit poplatek, s výjimkou odběrů menších než 6000 m3/rok a 500 m3/měsíc (což je naštěstí případ naprosté většiny domovních studní). Užívání studny je podmíněno její kolaudací podle stavebního zákona.

Všechny studny vybudované po roce 1955 musí mít stavební a vodoprávní povolení k odběru vody.

Jsou-li vybudovány nelegálně a voda je z nich odebírána bez povolení, jde o přestupek nebo jiný právní delikt, za který může majitel domovní studny dostat pokutu až 50 tisíc Kč a podnikatelský subjekt (u veřejné nebo komerční studny) pokutu až v řádu milionů Kč nebo i příkaz k odstranění stavby.

V každém případě musí být takové studny legalizovány v souladu se stavebním i vodním zákonem.

Vybudováním a kolaudací studny nekončí působnost zákonů. Vlastník (nájemce) studny má řadu povinností, zejména musí dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých byla studna povolena (viz § 59 vodního zákona). Mimo jiné musí udržovat studnu v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů (kam patří i ochrana kvality podzemních vod).

Zdroj: použity materiály Státního zdravotního ústavu

Autor MUDr. František Kožíšek, CSc.