Přestože roční objem srážek v České republice zůstal za posledních 150 let stabilní, země čelí vysychání. Navíc se v nedávné době zvyšují ceny za vodu a stočné. Ačkoliv se situace zhoršuje, občané ČR stále nešetří vodou. Denně spotřebuje každý Čech průměrně 89 litrů pitné vody, z čehož zhruba 70% je spotřebováno v koupelnách.

Omezení spotřeby vody může být jednoduché, pokud například zkrátíme dobu sprchování. Existují také metody, jak šetřit vodou, například pomocí úsporného splachování, pitím vody z kohoutku a jejím vlastním ochucením či našuměním.

Průměrně každá osoba denně spotřebuje asi 89 litrů pitné vody, přičemž až 70 procent této vody se spotřebuje v koupelně. Ve skutečnosti potřebujeme pro naše základní potřeby pouze 5-10 litrů vody denně.

Jednoduchými způsoby, jak šetřit vodou, je mýt nádobí v napuštěném dřezu, nechat vodu netéct zbytečně, instalovat úsporné hlavice nebo na spotřebičích používat ekorežim.

Když necháte denně téct vodu třeba jen o minutu méně, ušetříte minimálně 10 litrů vody za den. Ročně tak můžete ušetřit přibližně 2 400 litrů vody

Je také výhodné preferovat pití vody z kohoutku místo nákupu balené vody. Česká republika má jedinečnou pozici, kdy se spoléhá převážně na srážky nad vlastním územím, protože žádná voda k nám nepřitéká z vně.

Ačkoliv bylo v Česku od 90. let 20. století dosaženo výrazného snížení spotřeby vody, stále čelíme problému s vodními zdroji.

Jednoduše rok od roku více vysycháme – podobně jako Itálie nebo Německo, proto musíme transformovat krajinu.

Z dlouhodobějšího klimatického hlediska posledních pěti až deseti let Česko v problémech se suchem dokonce tyto ostatní země předbíhá – roku 2018 bylo v ČR nejhorší sucho za posledních 100 let a v roce 2019 za 500 let.

V ČR Sucho trvalo od roku 2014 do roku 2019. Což je naprosto neobvyklé. V roce 2018 ve východních Čechách nespadla ani kapka po 7 měsíců a vyschnulo několik přehrad včetně 8. největší přehrady ČR Rozkoše, která byla na historickém minimu s poklesem vody o 6 m a snížením zásoby vody na 25 %. Elektrárna Opatovice, která je přes Labe touto přehradou dotována chladicí vodou, byla měsíc před omezením provozu vlivem nedostatku chladicí vody.

Na tuto skutečnost už několik let upozorňují odborníci z řad ekologů i specialisté z vodohospodářské sféry.

Česká republika není podle odborníků dostatečně připravena na výzvy spojené s měnícím se klimatem. V současné době voda rychle odtéká z krajiny, zejména z polních oblastí, což komplikuje její zadržení v terénu.

Toto může mít negativní dopad nejen na úroveň vody v půdě a řekách, ale i na průmysl a potravinovou bezpečnost země. Pro řešení tohoto problému je nezbytné zadržovat vodu napříč celou krajinou.

S touto vizí byl vytvořen projekt s názvem “Model Živá krajina”. Projekt si klade za cíl v partnerství s místními orgány a vládou transformovat Českou krajinu tak, aby dokázala čelit výzvám spojeným s suchým podnebím a přizpůsobila se klimatickým změnám.

Pokud by bylo možné tento model uplatnit na celém území České republiky, mohli bychom v krajině zadržet více vody, než kolik je aktuálně obsaženo ve všech 165 přehradách v zemi.

Protože problémy s pitnou vodou, a to zejména s jejími zásobami a její kvalitou, jsou čím dál častějším jevem, stejně jako vysychání zdrojů, bude podobných iniciativ vznikat stále více a více. Stát se snaží konečně také tuto zásadní činnost podporovat i finančně formou dotací.

V roce 2023 Státní fond životního prostředí nabízí například podporu obcím a městům v celkové výši 450 milionů Kč. Jen doufejme, že se toho obce zhostí správně a peníze skutečně budou vynaloženy správně na tento předpokládaný záměr.

Sucho na 98 % území ČR

Ač se nám to líbí nebo ne, problém s vodou se k nám nemilosrdně plíží rok od roku blíže. Jsme ve středu Evropy, kde se od roku 1960 oteplilo o dva stupně, a tudíž se celkový odpar zvýšil o 50 %. Vysychají nám stovky a tisíce studánek, vysychají horní i spodní toky řek. V nedávných letech jsme mohli vidět i „hladové“ kameny na Labi, které má obdobné potíže jako řeka Pád nebo Rýn.

Jenom letos sucha ohrožují většinu území České republiky, konkrétně na 98 % plochy země se vyskytuje minimálně jeden z pěti stupňů sucha. Z toho důvodu vysychají povrchové i podzemní zdroje vody, což znamená, že řeky a potoky ztrácí svou hladinu.

Tyto informace pocházejí z dat projektu Intersucho.

Příkladem postižených oblastí je Střižovický rybník poblíž Ústí nad Labem, Tučapy na Táborsku a plavební komora Kořensko u Týna nad Vltavou. V České Lípě a Novém Boru byl zakázán odběr vody z řek a potoků z důvodu zachování ekosystémů. Kristýna Kňákal Brožová z českolipské radnice zdůraznila důležitost udržení průtoku vodních toků pro zdraví těchto ekosystémů.

V Olomoucku a Šternbersku byla také zavedena podobná omezení. Hejtman Olomouckého kraje, Josef Suchánek, vyzval obyvatele ke štědřeji s vodou, aby nepřispívali ke zhoršení kritické situace.

Hydrologové varují, že stav sucha se pravděpodobně nezlepší. Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho, upozornil na to, že během vegetačního období většina srážek je absorbována rostlinstvem. Nicméně zásoby pitné vody zatím zůstávají stabilní. Alespoň zatím.

Státní iniciativy také podporují spojování vodárenských systémů. To se plánuje v krajích Vysočina a Jihomoravský. Mluvčí Vodárenské akciové společnosti, Iva Librová, vysvětlila, že hlavním cílem je zajistit dostatečné množství pitné vody pro oblasti jižní Moravy a Vysočiny, což ovlivní až desetinu obyvatelstva ČR.

V období postupujícího klimatického zhoršení se Česko potýká s poklesem množství podzemní vody, což vede k omezením v některých regionech. Na jihu Moravy bylo například v 12 obcích vydáno nařízení omezující používání pitné vody pro zalévání a bazény.

Češi stále kupují balené vody, byť jsou výrazně dražší než kohoutková voda

Navíc, přestože Česká republika často čelí suchu, mnoho Čechů nadále kupuje balenou vodu v jednorázových PET lahvích. V zemi, kde má 95% obyvatel přístup ke kvalitní pitné vodě z veřejného vodovodu, toto chování nedává smysl. Balená voda má navíc podle studií na přírodní zdroje 3500krát větší dopad než kohoutková voda. Pro výrobu jednoho litru balené vody v PET láhvi je potřeba 1,39 litru vody. Někteří kupující balených vod argumentují pro nákup balených nápojů tím, že mají lepší chuť, ale stále to není ekonomicky ani ekologicky výhodné řešení.

V České republice zatím není zálohování balených vod zavedeno, na rozdíl od některých dalších evropských zemí. To by se však mohlo změnit v roce 2025. I když v současné době vytřídíme zhruba 80 procent materiálu, nejsme efektivní v recyklaci. Komplikace s recyklací PET lahví mohou být způsobeny designem od výrobců, zejména použitím tzv. “rukávků”, což jsou materiály, které se při praní neoddělují od PET a mohou snížit jeho kvalitu.

Jedním z vážných dopadů nadměrné spotřeby jednorázových plastů je riziko zdravotních problémů.

Vědecké studie z let 2017-2018 v České republice ukázaly, že ve všech testovaných vzorcích pitné vody, ať už surové nebo zpracované, byly nalezeny mikročástice plastu menší než 5 mm. Tato výzkumná práce také odhalila, že mezi 70 a 83 procenty těchto mikroplastů je možné odstranit pomocí aktuálních technologických metod v úpravnách vody.

Jedno z řešení je snížení produkce plastového odpadu. Přestože se do ČR ročně dostane velké množství nápojových PET obalů, pouze část z nich se recykluje. Používání domácích výrobníků perlivé vody může pomoci snížit množství odpadních PET lahví a plechovek v domácnostech.

Pro ty, kteří preferují perlivou vodu a chtějí snížit spotřebu jednorázových obalů, existují domácí přístroje pro výrobu perlivé vody. Například, doma vyrobená perlivá voda může být mnohem levnější než ta kupovaná. 

I když je perlivá voda z různých domácích výroben a jiných podobných zařízení chuťově zajímavější, má to i svá rizika (kromě také finanční stránky věci, kdy jednoduše běžná kohoutková voda je levnější a také upřímně lepší pro vaše tělo pro každodenní užití).

Jen pro příklad – běžná cena perlivé vody je zhruba 9 Kč za litr. Naproti tomu cena litru vody sycené domácím přístrojem je jen 2,99 Kč, což představuje snížení ceny o téměř 70 procent. K roku 2021 se cena za kubický metr (tj. 1 000 litrů) pitné vody v ČR pohybovala v průměru mezi 50 až 100 Kč včetně DPH a dalších poplatků, ale tento údaj může být starší a v dnešní době se mohl změnit.

Pokud bychom uvažovali průměrnou cenu 75 Kč za kubický metr (1 000 litrů), pak by cena za litr kohoutkové vody byla 0,075 Kč.

Nadměrné pití perlivé vody může mít několik potenciálních negativních dopadů na zdraví a pohodu, i když příležitostné pití perlivé vody je obvykle považováno za bezpečné pro většinu lidí. Zde je několik rizik spojených s nadměrným pitím perlivé vody:

1. Nafouknutí a plynatost: Perlivá voda obsahuje oxid uhličitý, který může v žaludku způsobovat nafouknutí a plynatost.
2. Zubní eroze: Perlivá voda může být mírně kyselá kvůli oxidu uhličitému. Ačkoli je perlivá voda méně kyselá než slazené nápoje nebo citrusové šťávy, dlouhodobé pití může přispět k erozi skloviny.
3. Zatížení kostí: Existují některé spekulace o vlivu perlivé vody na zdraví kostí, ale důkazy nejsou jednoznačné. Některé studie naznačují, že vysoký příjem sodíku z některých druhů perlivých vod může mít negativní dopad na zdraví kostí, ale tato souvislost potřebuje další výzkum a zatím není jednoznačně prokázána.
4. Zvýšený tlak: Při nadměrném pití může perlivá voda zvýšit tlak v žaludku, což může vést k pocitu nepohodlí – viz plynatost a nafouknutí žaludku výše.
5. Interakce s léky: Oxid uhličitý může zvýšit absorpci některých léků, což může ovlivnit jejich účinnost.
6. Příjem sodíku: Některé druhy perlivé vody, zejména club soda, mohou obsahovat sodík. Příliš mnoho sodíku v dietě může vést k problémům s vysokým krevním tlakem a dalším kardiovaskulárním onemocněním.

Pokud pijete perlivou vodu v mírném množství a nemáte žádné ze zmiňovaných problémů, pravděpodobně není důvod k obavám. Pokud však zaznamenáte jakékoli nepříznivé účinky nebo máte obavy o své zdraví, měli byste se poradit se svým lékařem.